co pro mne znamenalo dovolit si vyslyšet své vnitřní volání a vykročit na Blaník s tebou: 

Uvědomuji si, že se jednalo o návrat zpět k sobě – svému probuzení, především jsem si mohla díky tvému naslouchání a bezpečnému prostoru ujasnit a pojmenovat své potřeby, touhy a nacházet i tolik potřebné hranice. Při putování jsem získávala od tebe několik možností (pobídek) a bylo jen na mne, co proměním v příležitost a zkušenost. Dovolila jsem si i to, co jsem si doposud myslela, že není pro mne. Vlastně jsem si ani nedovolila dřív pomyslet. Obnovila jsem zdroj své energie prožitím čisté radosti z aktivního odpočinku s někým sdílným. Nejen příroda, ale i důvěra v tebe jako průvodce, mi pomohla uvědomit si skutečnou hodnotu drobností, které mi přináší opravdové uspokojení a štěstí. Přijmout a zpracovat emoce, zodpovědně hledat aktivity a vztahy, které mě podporují a naplňují. Prožila jsem pocit, že jsem silnější, když si dovolím říct o pomoc a spojím se s jinými. Na cestě mi několikrát od tebe přišla podpora, pochopení, pozornost, ale i tolik důležitý jiný úhel pohledu. Vážím si bezpečného prostoru, ukotvení v jistých hranicích a nabídky možností. Doteď mám v paměti prožitou hojnost (sbírání hub na cestě), menhir v zádech (pocit opory a ukotvení, jakoby mne ten kámen skutečně objímal), odvážné kroky za tmy, pocit královny přenášejíc se v bezpečné náruči rytíře přes mokřady, otužování v rybníce, pouštění strachů a obav po splavu a další.

Děkuji že jsi a za všechny ty dary a možnosti. 

S láskou, úctou, vděčností a pružností  .